PARCON '97

Expedice Parcon 97. Událost, na kterou asi dlouho nikdo z účastníků nezapomene. A díky tomu, že se stala i dějištěm Monstrporady, narostl její význam do té míry, že si právem zaslouží reportáž s mimořádným rozsahem.
Následující článek probírá celý průběh komplexně a jedná se v podstatě o “lodní deník” akce. Jeho tvůrcem je Gándhí. Ani by to nebylo nutné uvádět, neboť po přečtení deníku musí být každému jasné, kdo je autorem tohoto autopropagandistického výtvoru. Avšak, ruku na srdce, kdo z nás ostatních píše jiným stylem ??

Nicméně v zájmu objektivity mi nezbývalo, než využít svých privilegií vydavatele a obohatit deník nejen svými dokumentárními záběry, ale i korigujícími poznámkami. (Tištěny kurzívou.)

Ohnivák

PONDĚLÍ

7:50 Na pardubickém nádraží se schází Doktor a Hobit s Gándhím. Čekají na Ohniváka.

8:00 Kupují si lístky a stále čekají na Ohniváka.

8:10 Gándhí volá Ohniváka telefonem, ten se však záhy objevuje a schání lístek na vlak.

(Ve skutečnosti byl Ohnivák na místě srazu první a protože nebyl nikde nikdo, vypravil se obětavě do města zajistit pro zbytek členů zásoby.)

8:16 Ohnivák si kupuje lístek a všichni nastupují do rychlíku.

8:25 Odjíždíme na Slovensko.

8:30 - 15:30 Jedeme ve vlaku, žereme, pijeme a hrajeme karetní hru “Rodinný podnik”.

Přijíždíme do Banské Bystrice. Kupujeme turistické mapy a Ohnivák nás žene ve velkém horku přes město, aby si koupili s Doktorem pizzu. Pizza pak stejně Ohnivcovi nechutná a všichni zpocení nasedáme na vlak do vísky Valaská.

17:30 Vystupujeme ve Valaskej. Chceme pouze doplnit zásoby a vyrazit dále do hor. Bohužel potkáváme hospodu a je rozhodnuto, že zajdem na jedno. K všeobecnému překvapení však v hospůdce mají dobrého Urpína s perfektní teplotou a dobrou lacinou kofolu. Zůstáváme v hospodě i na druhou rundu. Gándhí navrhuje vyrazit do hor dřív než začne pršet. Pozdě.

(No to by byla výhra – vyrazit do hor, abychom vzápětí zmokli, zvlášť když by v lesích nebyl žádný úkryt, neměli jsme igelit a blížila se tma.)

18:30 - 23:00 Sedíme v hospodě a čekáme až přestane pršet. Přitom hrajeme karty a popíjíme. Naše podivné karty budí zájem domácích pijáků a jeden si s námi aj zahrá. Pak odchádza do roboty a my při zavíračce odcházíme hledat suchý nocleh. Vycházíme před hospodu a začíná znovu pršet. Po zjištění, že zastávka SD je zavřená, přespáváme na autobusové zastávce.

ÚTERÝ

5:20 Probouzí nás autobusy a lidi odjíždějící do práce.

6:30 Vstáváme všichni. Každý se něčím posilní a poprvé - jdeme do hor.
Už na prvním stoupání Doktor hlásí, že mu chůze nahoru a dolů po kopcích moc nevyhovuje. To ještě netuší, co nás čeká.

8:20 Docházíme do dědinky Bystrá (foto - Hobit) a zjišťujeme, že nám ujel autobus na chatu Srdiečko vzdálenou 11 km. Vydáváme se k ní pěšky, když tu na další zastávce napadá Gándíka znovu se podívat na jízdní řád. (foto - Gándhí) Byl to skvělý nápad, neboť jel za 5 minut autobus z dalšího směru na Srdiečko. Nasedáme do něj a za chvíli jsme nahoře. Tam nastává opět posilnění a diskuse, jak se dostat na Chopok. Gándhímu se nakonec podaří přesvědčit ostatní , že to pěšky zvládneme a že se ušetří 80 Sk za lanovku.

(Gándhí nějak zapomněl, že zastáncem pěšího výstupu byl i Ohnivák.)

12:30 Vyrážíme po žluté značce nahoru. Vede nás opět Ohnivák, který si uzurpoval mapu. Fotíme se u vodotrysku (prasklé vodovodní potrubí) a vydáváme se dál směrem, který se Gándhímu nelíbí, leč Ohnivák tvrdí, že jdeme dobře a kráčí první.

12:50 Gándhí s Hobitem stále více protestují proti směru a trase cesty, neboť se brodíme přes malé potůčky, cesta se ztrácí a žlutá už nebyla mnohoset metrů vidět.

(Trvám na tom, že jsme šli dobře. Nemůžu za to, že cesta byla v určitých místech málo prošlapaná a značky smazané. Zřejmě sabotáž.)

13:00 Je jasný, že jsme zabloudili. Vracíme se zpět a Ohnivákovi je slíbena pomsta. Pak nacházíme opět žlutou značku a jdeme už konečně správným směrem nahoru k Chopoku. (foto - odpočinek) Cestou najde Ohnivák zmiji, ta ho však nechce poznat a zdrhá. Cesta je namáhavá , vyčerpávající a všichni jsme velice zpocení. Na Chopok 2024 m.n.m. se dostávají s velkým náskokem první Gándhí s Ohnivcem a využívají poslední chvilky dobrého počasí k vyfocení se. Pak přichází mlha, mraky a zdáli je slyšet bouřku. Nahoru doráží i zmožený Doktor s Hobitem. Všichni Zebráci si pak sedají v Kamenné chatě a jedí a pijí a hrají karty. Začalo pršet.

Bylo stanoveno, že když do 17:15 nepřestane a nevyjasní se, tak na Chopoku v chatě přespíme.

17:30 Nepřestalo pršet a dokonce spadlo i pár sněhových vloček a krup. Dáváme si tedy další jídlo a pití a stále hrajeme karty.

22:00 Chystáme se ulehnout na chodbě chaty, neboť jsou ostatní místa zabraná. Hobit ještě hraje na kytaru a pokouší se s Gándíkem zpívat.

(Poté co celá chata konečně ulehla k spánku, začali tito dva výt.)

STŘEDA

Probouzíme se okolo 6:30, balíme a snídáme. Děkujeme panákem (Demanovkou) našim hostitelům za bezplatný nocleh a protože se počasí zlepšilo, (foto - hory) začínáme sestupovat z Chopoku po cestě hrdinov SNP. (foto - sedlo) Pod Ďumbierom vidíme ještě zbytky sněhu a na Kralovom stole se fotíme s lahví Gambrinusu. Pak jdeme dále po hřebeni a máme krásný výhled na celé Nízké i část Vysokých Tater. Je to paráda a nádhera.

(Připomínám, že to byl nápad Ohniváka – jít po hřebeni (cesta delší, však s výhledem), který dokonce nebylo jednoduché prosadit).

12:30 Dostáváme se do mezihorského sedla. (foto - "dementní Hobitek") Nad námi je stoupák na Krakovu Holu. Doktor s Hobitem jít nahoru odmítají a oddělují se. (foto - Místo Rozdělení) Poté dojdou a dojedou autobusem do Demanovskej ladovej jaskyně, kterou v 16 hodin projdou.

Zatím Ohnivák s Gándhím statečně stoupají na Krakovu Holu. Dosahují vrcholu a radují se z dobrého času. Pak se oba vydávají po hřebeni s pozvolným klesáním dolů. (foto - Gándhí) Při jedné z odpočinkových přestávek navrhne Ohnivák, aby šli ne přes Údolí vyvěrania, ale dál po žluté s tím, že by pak někde měli narazit na neznačkovanou lesní cestu vedoucí k jeskyni. Gándhí se hloupě nechá přesvědčit a souhlasí. Cesta je průměrná a klidná až do chvíle, kdy oba začnou hledat onu lesní cestu vedoucí dolů. Cesta však není a stále není. Cestou pojídají sušené švestky a Gándhí začíná být lehce nervózní. Ohnivák ho uklidňuje a nachází asi 10 cm širokou a občas se ztrácející lesní pěšinku. (Zkrátka opět zachránil situaci). Vydávají se po ní. Cesta je krutá. Pěšina klesá prudce dolů, podivně se točí a občas klouže. Gándhí nadává. Když dojdou sedření dolů, vybafne na ně velký černý pes. Naštěstí je zavolán zpět majitelem. Dole pak oba Zebráci zjišťují, že si zašli a jsou asi 2 km od jeskyně. Gándhí obviňuje Ohniváka.

16:35 U jeskyně zjišťují, že poslední dnešní prohlídka začala v 16 hod.

17:00 Doktor s Hobitem se vrací z prohlídky jeskyně a všichni se setkávají. Potom odjíždějí do sousední vsi, kde kupují zásoby a večeří. Při večeři hrají karty a pak dostávají jako pozornost panáka dobrého chlastu (bez Gándhího) od majitele hospody.

(Gándhí nedostal, neboť si neobjednal minutku, jako ostatní.)

21:00 Hledají a nacházejí čekárnu. Ohnivák a Doktor usínají. Hobit hraje na kytaru a s Gándhím zpívají.

23:00 Všichni usínají.

ČTVRTEK

7:30 Gándhí s Ohnivcem vstávají a jdou se kouknout do jeskyně.

9:00 – 10:00 Oba prohlíží jeskyni, kupují si langoše a vrací se k ostatním na zastávku.

(Bohužel byla omezena naše osobní svoboda – focení uvnitř jen za těžké peníze – tj. záběry nemáme.)

11:00 Všichni přijíždí autobusem do Liptovského Mikuláše.

11:30 Obědváme v mléčných lahůdkách (i pivo). (Doktor.)

12:00 Narazili jsme na čajovnu.

12:30 – 15:00 Sedíme v čajovně, popíjíme dobré čaje a hrajeme “Rodinný podnik”.

15:30 Jsme v Múzeu ochrany prírody a jaskyňárstva. Prohlížíme si výstavu o přírodě Slovenska, jeskyních a minerálech. Za 20 Sk docela dobrý.

17:00 Posilňujeme se rybami (zavináče a filé) a pak odjíždíme vlakem do Spišskej Novej Vsi. Ve vlaku s námi jedou hezký děvčata a Hobit hraje na kytaru.

19:00 Jsme ve Spišskej a posilňujeme se. Pak nastává menší roztržka, když si Gándhí kupuje jízdenku do Čech z časových a finančních důvodů na jiný vlak než zbytek Zebry (IC).

20:00 Vydáváme se hledat místo ke spaní. Doktor však zapřede řeč s místním opilcem, který nás táhne přes celé město do hospody. Tam nám ukazuje cestu na letisko, kde se dá spát a odchází. V hospodě si každý dává svůj tradiční nápoj (Gándhí limo, zbytek pivo).

(Doktor si skutečně zle zahrál s trpělivostí ostatních; jakoby zašilhal po funkci černé ovce. Bavit se s opilcem, který si nepamatuje svou vlastní předchozí větu, je silně nezkušené – ale způsobit ostatním, aby jeho nezkušeností trpěli – to je trestuhodné !)

21:00 Bloudíme na letiště a nakonec uleháme pod stromem v hangáru a usínáme.

(Jak kdo. Tentokrát první vytuhl Gándhí.)

PÁTEK

5:00 – 7:00 Postupně se probouzíme do krásného letního rána a pozorujeme nad námi kroužící a křičící ptáky. Tento zpěv však ustává, když na sousedním letišti několikrát startuje helikoptéra a práškovací letadlo. Jsme definitivně probuzeni.

9:30 Sestupujeme z letiště dolů do města. Prohlížíme si Spišskou, hrajeme v parku karty a přicházíme k Redutě, místu konání Parconu 97.

11:30 Prezentujeme se a jdeme se ubytovat. Na pokojích nastává po několika dnech důkladná hygienická očista.

12:30 Opět svěže voňaví jdeme na oběd k Bielemu zajacovi. Dáváme si vegetariánský oběd (smažený květák).

14:00 Jdeme se podívat na výstavu sci-fi a fantasy obrázků do galerie. Docela pěkný.

15:30–18:00 Jsme na přednáškách o připravovaných sci-fi filmech a na přednášce o existenci a využití čtvrtého rozměru. Zvláště ta druhá přednáška je taková divná.

19:00 Večeříme v jedné místní vinárně a večeři zapíjíme všichni vínkem.

20:00 Slavnostní otvorení Parkonu. Poněkud rozpačité. Nikdo oficiálně neprohlásil Parcon za zahájený.

21:30 Měla začít Parcon párty s oslavou.

22:00 Začala Parcon párty s oslavou. Raulové stoly jsou poněkud chudé, i když bylinková limonáda není špatná. Pak přichází tombola Doktor s Ohnivcem mají po třech lístkách, Gándhí jeden. Doktor a Ohnivák cosi vyhrávají, Gándhí nikoliv.

(Hahaha.)

23:30 Jdeme z párty a Hobit odpaluje do noci “Římskou svíčku”. Vracíme se na pokoje a usínáme.

SOBOTA

9:00 Vstáváme, trošku snídáme a jdeme na přednášku o drahých kamenech ve sci-fi a fantasy. Přednáška je celkem zajímavá až na to, že mnoho posluchačů očekávalo, že bude mít trochu jiný obsah.

Pak následovala velice podivná, lehce zmatená a dost neprofesionální přednáška na téma “Muži a ženy”. Jedním z vývodů přednášky bylo to, že je monogamie nefunkční a neprospívá “zkvalitňování” populace. Po přednášce následuje diskuse.

12:00 Jdeme na oběd zase k Zajacovi. Opět je to dobré a dneska i rychlé. Za zmínku stojí řezané pivo, které si dávají Doktor s Ohnivákem.

(Na vysvětlení – u nás tzv. řezané vzniká smíšením černého a světlého a vznikne hnědé. Tam jsme dostali skutečně do půl sklenice černé a nad ním světlé.)

14:00 Zebra jde na přednášku týkající se vydávání fanzinů a věcí s tím souvisejících. Přednáška je docela přínosná.

15:30 Poté začíná přednáška “Atomové války ve středověku”. Je založena na zajímavé leč kontroverzní myšlence, že kdysi na Zemi žily vyspělé civilizace, které se zničily válkou (i ve vesmíru) a my ještě nyní poznáváme důsledky jejich konfliktu. Po skončení přednášky se rozvinula široká diskuse a někdy ostrá výměna názorů na různá témata, které se trochu účastnila i Zebra. Bylo to však zajímavé.

17:30 Hledáme hospodu, kde se navečeříme a uděláme velkou poradu klubu. Večeře se nám nadvakrát povedla, poradu už jsme nestihli. Zato jsme se ale zapsali Šumperským do klubové kroniky.

20:00 Začíná slavnostní ukončení Parconu a vyhlášení ceny Mloka, Ludvíka a dalších. Bohužel a k Ohnivákově rozhořčení nikdo ze Zebry nic nevyhrál. No snad příště.

21:30 V divadle začíná velká Fantasy show. Je to velice podařené a účinkující sklízí velký potlesk. Parcon oficiálně končí. Hobit odpaluje další rachejtle.

22:15 Zebra se opět vydává do města, aby našla místo, kde se poradí co dál.

22:30 Nacházíme hernu s klidným posezením a podaří se nám naplánovat a vyřešit velkou řadu otázek a problémů. Plni uspokojení pak odpalujeme poslední ohňostroj a jdeme spát.

Gándhí