“Básníci”

© Kéra

 

(v hluboké úctě Ch. Baudelairovi)

 

My básníci musíme být absolutní,
někdy zklamaní a s láskou smutní,
však s hlavou skloněnou musíme jít dál.
My básníci musíme být absolutní.

Bloudíme světem co nikdo nezná
a naši přítomností je i tma,
cesta nevidomá, cesta hvězdná.
Bloudíme světem co nikdo nezná.

Svůj úděl nadepsaný máme na líci,
když do dna pijeme jed smrtící
kterým nás osud častuje.
Svůj úděl nadepsaný máme na líci.

Jen naše vidiny nás ženou vpřed,
když dávíme se vlastní bídou,
když nebaví nás žít a svět
jsou naše vidiny co nás ženou vpřed.

Nehledáme místo v ráji
a ani neprosíme o soucit.
Básník jde svou cestou - zná ji
a jeho zpěv až do věčnosti bude znít.
Nehledáme místo v ráji
a nikdy neprosíme o soucit.